Čas - významný nebo bezvýznamný faktor v našich životech?

30. listopadu 2013 v 19:39
Čas
Rok. Měsíc. Den. Hodina. Minuta. Vteřina. Život.
Čas je vnímán z mnoha úhlů, mnohými smysly a v mnohých chvílích našeho života. Náš život na něm závisí. Odvíjí se od něj vše, co se kdy v tomto vesmíru stane. Čas nám plyne bez jakéhokoliv důvodu, jakéhokoliv smyslu, bez jakýchkoliv příčin. Proč? Otázka za milión. Mnozí z nás čas nevnímají, je jen zbytečností brzdící nás v nějakém úsilí, v něčem, co nám příjde natolik důležité, abychom k tomu přidávali tento pro nás nevýznamný faktor. Ale jsou tu i lidé, kteří časem žijí. Jejich denní rutinou je spěch, řídí se obíháním ručiček kolem ciferníku a kam ukazují je pro ně často životně důležité. Čas je proto relativní ve všech směrech. Nenajdeme pro něj žádné synonymum.
Ti šťastnější z nás pochopili, že by neměl náš život až natolik ovládat, že by měl být jen doprovodná část a nic jiného. Zbytek si myslí, že čas je to, co jim život má vést, co jim snad i pomůže v těžkých chvílích. Omyl. Nemůžeme se spoléhat na něco, co je lidskýma rukama neuchopitelné a okem nezaznamenatelné. Měli bychom žít bez neustálého stresu, že je buď více nebo méně hodin, než bychom potřebovali. Měli bychom si život užívat tak, jako by žádný čas nebyl a lidé nebyli ničím vázáni. Měli bychom žít tak, jako by se nám s každou vteřinou nepřibližoval náš osudný den. Den naší smrti. Život máme prožít a né přežít, ale to nepůjde, pokud se zaměříme na ty pouhé čtyři číslice, které pro nás znamenají definitivní zhoubu. Vím, že toto je pouze můj subjektivní názor, a že mnozí z vás by mě za něj odsoudilo, ale napadlo vás někdy, co by bylo, kdyby žádný čas nebyl? Štěstí. To by to znamenalo. Svět by se zpomalil a my bychom přešli do klidového stádia. Více bychom si užívali klíčové momenty v našich životech, více bychom vnímali sebe navzájem. Vnímali bychom každého jako samostatnou a jedinečnou bytost, nemuseli bychom se dál na nic vázat. K ničemu neuchopitelnému se upínat. Ale to je pouhé fantazírování a pravda je, že by to mohlo být mnohem horší, než skutečnost.
Vím, že touto prací nic nezměním, ale pokud se nad ní alespoň někdo pozastaví a řekne si, že mám asi v něčem pravdu, pak splní svůj účel a může být poklidně založena mezi mé ostatní spisy. Do krabice s nápisem ,,Neverending story''.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Amarana Amarana | Web | 29. července 2017 v 14:49 | Reagovat

Zcela náhodou jsem narazila na Váš článeček. Ne, není to fantazírování. Existuje cosi jako "věčnost". A tam skutečně žádný čas není.
Příčina, proč žijeme v čase a proč spějeme ke smrti, je popsána v Bibli: Genesis 2:17 Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti."
Protože člověk, tehdy žijící v Edenu, podle své žádosti pojedl ovoce z tohoto stromu, dopustil se hříchu (neposlechl Boha) a stalo se podle Božího slova: Život člověka propadl smrti a ta na nás koná denodenně své dílo už od narození... Tím se člověk také dostal pod moc záškodníka, který ho k jídlu zakázaného ovoce svedl, protože nepřál lidem jejich spojení s Bohem.

Ze smrti můžeme být vysvobozeni a potom se  můžeme těšit na věčný život, kde je každý skutečně jedinečnou bytostí. O tom, jaké to na věčnosti bude, se hodně píše v Bibli ve Zjevení apoštola Jana (například (Zjevení Janovo, kapitola 21, 1-6)

Vysvobození ze smrti může dát jenom Ježíš Kristus, pokud přijmeme Jeho oběť za náš hřích (hříchy) a předáme mu vedení svého života. Pod Jeho vládou si na zemi - navzdory času - skutečně můžeme "užívat klíčové momenty v našem životě" ...  Protože potom nežijeme už sami sobě, ale "Tomu, kdo za nás zemřel i vstal. 2 Korintským 5,15

............................
Jsem si vědoma, že čas nestojí... od té doby, co jste napsala tento článek, je z Vás již mladá dáma a v tomto čase jste ušla dost velký kus cesty od svého dětství... Přesto jsem si dovolila ten komentář napsat... pro případ, kdybyste někdy potřebovala najít sebe samotnou v tom rychle se měnícím světě kolem nás - pro ten případ, že byste zase navštívila svůj blog...
Ještě bych pro Vás chtěla dodat jeden z nejkrásnějších a také nejdůležitějších veršů pro Váš život:
Neukládejte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde je zloději vykopávají a kradou. Ukládejte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde je zloději nevykopávají a nekradou. Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce. Matouš 6, 19-21
Děkuji za Vás Bohu a žehnám Vám milostí Pána Ježíše Krista.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama